K poslechu zde:
https://wave.rozhlas.cz/nestyd-se-neprozivej-tak-citlivost-se-moc-neocenuje-rika-autorka-knihy-cita-8918565
Vysoká citlivost není nemoc, ale spíš jinakost, se kterou je fajn se naučit žít. Po svém téma prožívá výtvarnice a grafička, která o tom napsala a nakreslila knihu Cíťa.
Výtvarnice a grafička Lenka Blažejová tohle téma žije a zpracovala ho v knize Cíťa. O tom, jak sbírá síly pro život ve světě plném podnětů, mluvila v Diagnóze F. „Od dětství jsem se cítila tak nějak nepatřičně, v neznámém prostředí jsem byla plaché, senzitivní dítě. Snažila jsem se zapadnout, ale stálo mě to spoustu energie,“ vypráví začátek svého příběhu.
Své citlivosti porozuměla pořádně až v dospělém věku. „Citliví lidé se hůř prosazují, mohou na venek působit nečitelně, a tedy i nejistě,“ popisuje výtvarnice, které okolí v dětství a dospívání často říkalo: „Nestyď se, neprožívej to tak, buď sebevědomější!“.
Citlivost se podle podle Blažejové ve společnosti moc neoceňuje. Knihu s názvem Cíťa vytvářela z části jako svůj coming out křehkosti a z části pro lidi, kteří se se svou citlivostí teprve učí žít.
Vysoká citlivost se častěji pojí s introverzí. Co ale když je vysoce citlivý extrovert? Nepraskne mu hlava ze všech těch podnětů? Jak by o sebe citliví lidé měli pečovat? A jakou roli hrají v příběhu Lenky Blažejové její tři nenarozené děti? Poslechněte si rozhovor s autorkou knihy Cíťa.